Vyvazování lodí na vlek

Vyvazování lodí na vlek

Specializace: Vodák

  • ví jak správně vyvazovat lodě na vlek
  • pomáhá 2x při vyvazování lodí na vodě

Hlavní důvod, proč se lodě na vlek přivazují je ten, aby při jízdě nespadly. Jednak by se pádem pravděpodobně poškodily, ale hlavně by nejspíš způsobily přinejmenším dopravní komplikaci. Také je tu možnost, že se loď bude při jízdě na nástavbě nekontrolovaně hýbat a tím se poškodí. Proto musím dbát na to, aby loď držela pevně a aby nemohlo třeba vinou nedostatečně utažených uzlů dojít za jízdy k jejímu uvolnění.

Nejprve si řekneme něco o vyvazování kanoí. První věc, kterou si musíme při vyvazování kanoe na vlek uvědomit je, jestli máme loď plastovou, nebo laminátovou. V oddíle máme všechny lodě laminátové, proto jim budeme věnovat více pozornosti. Nicméně je vhodné znát obě varianty...

Plastová kanoe

Výhoda plastové kanoe je to, že ledacos vydrží, proto není potřeba si ani s vyvazováním dělat velkou hlavu. Stačí loď položit na příčníky nástavby na vleku a libovolným popruhem upevnit. Zde se hodí popruh do auta s kovovou ráčnou, která se tak dlouho utahuje, dokud loď napevno nedrží. Můžeme samozřejmě použít i gumové lano nebo různé gumycuky, záleží jen na nás, jak umíme s čím zacházet.

Na rozdíl od laminátové kanoe si můžu dovolit uvázat plastovou loď i přes límec, musím si ale dát pozor, aby loď pořádně držela a nemohla vyklouznout z popruhů ani dopředu, ani dozadu. Když ale popruhy pořádně utáhneme, stát se to nemůže.

Laminátová kanoe

Laminátová kanoe je křehčí, než kanoe plastová a je tudíž náchylnější k poškození. Na to je potřeba při vyvazování pamatovat. Základní pravidlo zní, že laminátovou loď nikdy nepřivazujeme přes límec!!! Naopak naprosto ideální je upevnit ji za příď a záď těsně kolem límce, čímž zároveň zabráním jejímu vyklouznutí dopředu nebo dozadu. Existuje více metod vyvázání, popíšeme si ale jen dva nejběžněji používané.

    podvěšení
  • Podvěšení kanoe se dá použít v případě, kdy si chci být naprosto jist, že se kanoe nijak nepoškodí. Metoda spočívá v tom, že se kanoe vsune mezi dva příčníky nástavby a podváže se lanem, které je chycené k vrchnímu příčníku. Lano se utáhne tak, aby v něm loď ležela plnou vahou a nedotýkala se ani jednoho příčníku. Poté se loď gumovým lanem zafixuje ke spodnímu příčníku, aby se nekývala. Tento postup je docela náročný technicky i časově a proto ho v praxi moc nepoužíváme.


  • natvrdo
  • Natvrdo přivazujeme kanoi ke spodnímu příčníku a to dnem dolů. Dno kanoe je totiž odolné proti nárazům mnohem víc, než jakákoliv jiná část lodě. V tomto případě použijeme vždy buď gumové lano nebo jiný materiál, který bude alespon trochu pružit. Tak zamezíme poškození lodě. Pokud bychom chtěli zamezit poškrábání dna lodě, můžeme ji podložit houbou, hadrem či něčím podobným.

Pramice

Pramici přivazujeme natvrdo a to dnem vzhůru. Pramice, ať už plastová nebo laminátová, je dostatečně pevná, aby se dala přivázat čímkoliv, podobně jako plastová kanoe. Abychom zamezili případnému odření, můžeme ji v místě styku s příčníkem podložit hadrem nebo houbou.

Čím přivazujeme

  • Na přivázání plastových kanoí a pramic můžeme použít jakékoliv kurty, které najdeme v autě, statická i gumová lana, v podstatě cokoliv, co budeme schopni kolem lodě dostatečně utáhnout a zavázat. Při použití pevného statického lana bych doporučil tloušťku lana 6-8mm, tenčí lanko nemusí být dostatečně pevné a na tlustším nepůjdou vázat uzly.
  • Na přivázání laminátových kanoí použijeme vždy gumové lano tlošťky 8-10mm, opět platí, že tenší není dostatečně pevné a na tlustším půjdou špatně uvázat uzly. Pokud máme k dispozici jen tenčí gumové lano, měli bychom ho přes loď uvázat několikrát.

Jak postupovat, uzly

Obecně platí, že každou loď přivážeme alespoň dvojitým přehozením popruhu nebo lana vepředu a vzadu, tedy v místech příčníků. Čím tenčí popruh, či lano máme k dispozici, tím víckrát je lepší ho kolem lodi "omotat", ale zase více jak čtyřikrát je to už zbytečné.

Použití originálních kurtů a popruhů není potřeba nijak zvlášť vysvětlovat, připevníme je a utáhneme dle návodu. Při použití obyčejného či gumového lana ale musíme zvládnout lano připevnit, utáhnout a zavázat tak aby jednak drželo, ale aby šlo při odvazování lodí i povolit. Přeci jen nebudeme chtít pokaždé lano přeřezávat...

Všechny následující rady jsou popsány pro použití gumového lana, protože ho v oddíle používáme nejčastěji. Navíc práce s pevným lanem je v podstatě stejná. U gumového lana musíme počítat při vázání s tím, že hodně pruží a bude pružit i za jízdy a proto jej musíme při vyvazování co nejvíc utahovat. Navíc ho musíme držet utažené při jakékoliv manipulaci, což vyžaduje dost síly.

Jak již bylo řečeno, lano bych měl kolem lodi natáhnout alespon nadvakrát, tedy na jedné straně lodi lano přidělat k příčníku, přehodit přes loď, utáhnout, omotat kolem příčníku, znovu přehodit přes loď, utáhnout, omotat kolem příčníku a zavázat uzel. Hodně pomůže, když pokaždé, kdy lano omotávám kolem příčníku, omotám ho víckrát a kladu jej přes sebe. Tímto způsobem zamezím tomu, aby se už jednou utažené lano samo povolilo.

    uchycovací uzel
  • První uchycení lana k příčníku ještě před přehozením přes kanoi je celkem jednoduché. V podstatě nepotřebuju žádné pevné uzly, stačí lano párkrát omotat kolem příčníku a kratší konec prostrčit smyčkami tak, aby ho smyčky při tahání za dlouhý konec pevně přitáhly k příčníku. Počet smyček snadno ověříme taháním za konec, který pak dáme kolem lodě, pokud se bude volný konec vytahovat, stačí přidat pár smyček navíc. A pro jistotu můžeme volný konec ještě přivázat k taženému konci lana. Výhodou tohoto uchycení lana je, že se při povolení dlouhého konce snadno rozvazuje.
  • Přehození lana, utažení a omotání kolem příčníku, stejně jako přehození lana zase zpátky, utažení a omotání není třeba vysvětlovat, na tom nic není...
  • fixační uzel
  • Finální upevnění lana je z celého vyvazování nejsložitější, protože pracujeme s napnutým lanem a nechceme, aby nám během vázání uzlu povolilo. Základem tedy je lano několikrát omotat kolem příčníku křížem přes sebe a tím ho alespoň trochu zafixovat. Samotné uzly potom stačí ty nejjednodušší, jen je potřeba je pořádně utáhnout a udělat jich více. Měly by být všechny stejně, stejně orientované, s volným koncem lana směřijícím dolů - lépe se utahuje. Na obrázku je vidět jen uzel samotný, pro lepší orientaci je vynecháno omotání příčníku.

To by tedy byla teorie a teď hurá do praxe...

Mají splněno

Zuberi
Štěpán
Metis
Vávra