Postaví ohniště na ešus a uvaří na něm

Postaví ohniště na ešus a uvaří na něm

Specializace: Táborník

  • závěs na ešus je stabilní a hezký, dá se snadno a dobře přikládat

Aby byl ešus použitelný k vaření na ohni, měl by mít pevné ale ploché držadlo, za které ho na oheň vystrčíme. Třeba takové, jako má klasický vojenský ešus. Pokud náš ešus takové držadlo nemá a chceme často vařit na ohni, stojí za to si nějaké udělat. O tom ale někdy jindy.

Tohle není Tábornická encyklopedie, takže vynecháme čtyřplotýnkové ohniště se stojanem na vařečky a udírnou a podíváme se jen na ty nejpraktičtější možnosti jak v různých podmínkách v ešusu na ohni uvařit.

Kdekoli jde najít velký kámen nebo ploché kameny, které lze poskládat na sebe, je výběr ohniště jasný. Ešus vystrčíme přes okraj velkého kamene nad oheň a držadlo zatížíme dalším kamenem (obrázek).

Když ešus není rovně, lze držátko podložit kouskem dřeva. Výhoda tohoto závěsu je, že je ešus dost vysoko nad ohněm a jde tedy pohodlně přikládat. Takhle jde vařit na i na větším ohni, což se hodí třeba když je dřevo mokré nebo se od ohně chceme ohřát. Okolo velkého ohniště se takových závěsů dá udělat několik, takže i větší skupina může vařit na jednom ohni. Když nenajdeme dost velký kámen, použijeme menší a vykopeme hlubší ohniště.

Pokud máme ešus bez držadla, nejlepší je postavit ho na tři kameny mezi kterými se rozdělá oheň (obrázek). Tři kameny jsou rozhodně lepší než rozdělávat oheň mezi dvěma rovnoběžnými kameny, protože takhle máme na oheň víc místa a lépe k němu může vzduch.

Na místě, kde nejsou kameny, postavíme konstrukci podpírající ešus z kulatinek, nejlépe mokrých, aby hned neshořely. Suché musíme hlídat a včas vyměnit za nové. Luxusnější, ale pracnější možnost je vyhrabat hlubší ohniště přes které kulatiny položíme aniž bychom je museli moc podkládat. Když se nám nechce kutat hluboko do země, je možné kulatiny podepřít dalšími kusy dřeva nebo kameny, nebo je v nejhorším případě prostě položit do ohně. Pak se ale může stát že se nečekaně rozjedou od sebe a večeře skončí v ohni. Tomu se dá předejít tím že ešus položíme na vidlici místo na dvě kulatinky (viz obrázek).

A pokud nemáme ani kameny ani pořádný kus dřeva, třeba když na poušti topíme sušeným velbloudím trusem, ešus prostě položíme do ohně. Ne že ho tam jen tak fláknem, je lepší připravit si dostatečnou vrstvu žhavých uhlíků, aby byl ešus ohřívaný i zespodu. Okolo ešusu potom udržujeme malý oheň. Ale i tak je to nouzová varianta vhodná jen na uvaření něčeho jednoduchého, krupicovou kaši bysme takhle určitě spálili. A bod do námořnické si takhle nesplníte.

Mají splněno

Brepta
Kari
Baku
Zuberi
Metis
Mzimu
Jetam
Irfan