Postaví přístřešek z celty nebo ponča a přespí v něm

Postaví přístřešek z celty nebo ponča a přespí v něm

Specializace: Táborník

  • přístřešek je z dobrých materiálů, je dobře vypnutý, je postaven na dobrém místě a má kvalitní kolíky
  • do přístřešku neteče (déšť, polití nebo vizuální kontrola problémových míst)

Je mnoho možností, jak se při přenocování v přírodě chránit před nepřízní počasí. Nejméně místa v batohu zabere pevná víra, že pršet nebude (v lepším případě víra v předpověď počasí). To ale nefunguje vždycky. Pak je tu žďárák, nepromokavý bivakovací pytel. Nepromokavá a neprodyšná verze je skutečně jen pro nouzové použití, protože se v něm sráží vlhkost a spacák bude tak jako tak mokrý. Nevýhodou nepromokavých, ale prodyšných žďáráků je vysoká cena. Navíc přechod mezi pochodem v dešti a spánkem ve žďáráku také není zrovna pohodlný. Ve stejné váhové kategorii je přístřešek z ponča nebo lehké plachty k jeho stavbě určené. Přístřešek je moje nejoblíbenější varianta, je lehký, ale dá se v něm v suchu přečkat i pořádná bouřka. Různými možnostmi stavby pří-střešků se zabývá zbytek tohoto textu. Na konci váhové stupnice jsou pak stany. Dobrý stan ochrání před deštěm, sněhem, vichřicí, komáry i divou zvěří menších rozměrů. Na krátší cesty, zejména když je možné tábořit v lese, je ale zbytečně těžký.

Teď se podíváme na stavební materiály.

Celta

Celtu považuji za výzbroj spíše historickou (skalní trempové prominou). Celta z bavlněné plachtoviny je nejen strašně těžká, ale ani není dost velká na to, aby se s ní dal postavit fungující přístřešek do každého počasí. Ze dvou celt se ale přístřešek pro dva postavit dá. Výhodou celty je její prodyšnost, takže lehký deštík, ranní rosa nebo jen zima se dá přečkat tak, že se celtou prostě přikryjeme.

Pončo

Pončo je mimořádně praktický kus vybavení, protože může posloužit k mnoha účelům. Teď nás ale zajímá stavba přístřešku, člun si necháme na jindy, o pláštěnce nemluvě. Některá ponča jsou na přístřešky vhodnější než jiná. Čím je pončo delší, tím lépe. Při pořizování ponča je dobré vzít to v úvahu, dlouhé pončo také líp zakryje batoh. Pokud by delší pončo vpředu překáželo při chůzi, lze ho zkrátit zahnutím, například zapnutým na knoflíky.

Z ponča, na rozdíl od celty, jde už postavit přístřešek, který jednoho obyvatele ochrání před špatným počasím (když je postavený dobře). Mnohem lepší je ale spojit dvě ponča, v takovém přístřešku se vyspí i tři lidé, protože poměr suché plochy uprostřed vzhledem k mokrým okrajům je mnohem větší. Také je takový přístřešek vyšší, a tedy pohodlnější. Některá ponča se dají spojovat, většinou ale takovým spojem teče. Proto je lepší překrýt jedno pončo přes druhé, to ale vyžaduje více šňůr. Podrobné pokyny ke stavbě budou najdete o něco dále.

Plachta na přístřešek určená

Nejlépe se přístřešek staví z plachy k tomuto účelu určené. Nemusíme se starat jak spojit ponča, aby dovnitř neteklo, jak zavřít kapucu u ponča (nebo otvor pro samopal na celtě) a podobně. Pončo je sice víceúčelové, plachta je ale lehčí a v kombinaci s nepromokavým oblečením umožňuje postavit přístřešek a nezmoknout při tom. Ideální rozměr takové plachty je přibližně 3 x 3 metry. Pod takovým přístřeškem se pohodlně vyspí tři lidé i s batohy. S takovou plachtou jsme v rumunských horách přečkali nejednu bouřku,v suchu jsme přežili i liják v kombinaci s vichrem, který přístřešek málem zboural. Plachta by měla být opatřená očky nebo poutky nejen v rozích, ale minimálně i ve středech stran. Plachtu pro jednoho člověka snadno vyrobíme olemováním třímetrového kusu nepromokavého šusťáku, který opatříme poutky. Běžná šířka látky 1,6 metru úplně stačí. Větší plachtu je potřeba sešít ze dvou pruhů.

Šňůry

Jen nejpokročilejší zálesáci, kteří už zvládli rozdělávání ohně pohledem, dokáží zavěsit přístřešek jen tak do vzduchu. My ostatní ktomu používáme šňůry, podepřené stromy nebo konstrukcí z klacků. Každý, kdo se chystá stavět přístřešek, by měl mít dostatek šňůr k jeho stavbě. Uzlovačka nestačí, ani když se k ní přidají tkaničky z bot. Nitě z kápézetky toho moc neunesou. Minimum pro běžný přístřešek je jedna dlouhá šňůra (8 - 10 metrů, průměr 3 mm), která se napne mezi stromy a tvoří hřeben střechy, a šest kratších, tenčích šňůrek (délka 1,5 metru, průměr 2 mm) pro vypnutí rohů a stran přístřešku. Šňůra by měla mít co nejmenší průtažnost, aby přístřešek držel pěkně napnutý.

Kolíky

Někdy stojí za to vzít si s sebou pár lehkých stanových kolíků, většinou ale není problém vyrobit si potřebné kolíky z klacků nalezených na místě. Výrobu složitých kolíků s háčky pro šňůru necháme čtenářům Tábornické encyklopedie, v praxi stačí zaostřený (a někdy ani to ne) rovný a pevný klacík. Aby z něj šňůra nesklouzla, zapíchneme ho do země šikmo.

Kde stavět?

Je několik kritérií, které by místo na stavbu přístřešku mělo splňovat. Dobře se vyspíme jen na rovném místě bez kamenů a kořenů. Suché listí nebo jehličí v lese je ideální, lehat si do vysoké mokré trávy příjemné není. Pokud si chceme ušetřit práci se stavbou samonosné konstrukce, tak by jsme si měli vybrat místo.s vhodně umístěnými stromy, mezi které přístřešek napneme. Takové místo se snáz hledá když máme dost dlouhou šňůru. Takové místo nám zaručí pohodlné spaní i snadnou stavbu, ale už ne to, že zůstaneme v suchu když bude pršet. Plachta přístřešku sice chrání před vodou padající shora, voda ale může přijít i odjinud. Důležitou roli hraje orientace přístřešku vůči větru. Přístřešek by měl být postaven svou nejlepší stěnou proti větru. Pokud čekáme silný vítr nebo máme dost velkou plachtu, návětrnou stranu přikolíkujeme rovnou k zemi.

Voda se nám do přístřešku může dostat i po zemi. Proto si ho nepostavíme v prohlubni, která se za deště změní v jezírko, ani v úžlabině ve svahu, která se změní v potok. I na rovině si vybereme místo, které vypadá opravdu sušše a ne jako dočasně vyschlá bažina.

Nakonec ještě jedna důležitá věc pro výběr místa v lese: není úplně zdravé spát pod nahnutými mrtvými stromy, stromy, ze kterých můžou ve větru padat těžké suché větve a podobně.

Typy přístřešků

Způsobů jak přístřešek postavit je obrovské množství, teď se podíváme na několik nejužitečnějších typů a jeden příklad jak se to dělat nemá.

Pod písmenem a) najdeme na obrázku základní konstrukci – áčko. Její zásadní výhodou je, že poskytuje dobrou ochranu ze dvou dlouhých stran, hodí se tedy do špatného počasí. Snadno se staví, jen potřebujeme dlouhou šňůru, přes kterou plachtu přehazujeme. Z úzké plachty nebo ponča ale dostaneme přístřešek nízký, který nebude příliš pohodlný a špatně se do něj poleze, i to je ale lepší než zmoknout. Čím horší podmínky, tím nižší přístřešek stavíme, aby nám pod něj moc nefoukalo. Áčko je taky nejlepší varianta pro stavbu z větší plachty nebo spojených ponč.

Jednoduchý přístřešek na obrázku b) se hodí buď do lepšího počasí, nebo na místa, kde máme jednu stranu chráněnou jinak. Prověšení plachty lze zabránit tak, že její střed (například kapucu ponča) vypneme do strany. I tak se tato konstrukce nehodí pro velké plachty, protože není dost stabilní.

S naprostým minimem šňůr můžeme postavit přístřešek podle obrázku c). Potřebujeme ale dost dlouhou obdélníkovou plachtu, pod krátkou nebude dost místa. Nevýhodou je také vysoká otevřená strana, ta se dá ale vylepšit třeba zavěšením bundy do jejího vrcholu.

A nakonec jak se to dělat nemá, obrázek d) čili vana. Stěny přístřešku by měly být dostatečně šikmé, aby z nich voda mohla stékat i když se trošku prověsí, proto je lepší použít jinou konstrukci než se pokoušet o rovnou střechu.

Přístřešek ze dvou ponč

Z jednoho ponča sice funkční přístřešek postavit jde, pokud má ale být spolehlivý i ve větru a dešti, musí být co nejnižší (okraje ne výš než dvacet centimetrů nad zemí). Pak ale není zrovna pohodlný, nedá se v něm většinou ani sedět. Proto je lepší spojit dvě ponča, výsledný přístřešek je pro jejich dva majitele luxusně prostorný. Dokonce můžou přibrat i nájemníka, třeba někoho, kdo pončo nemá, protože mu v obchodě řekli, že goretexová bunda je do deště lepší. Nebo můžou u takhle velkého přístřešku přikolíkovat okraje k zemi, aby jim do něj nefoukalo. I když nkteré ponča jde spojovat pomocí zipů nebo knoflíků, vzniklý šev není vodotěsný a dovnitř by stejně teklo. Proto je potřeba překrýt kraje ponč přes sebe, jako na následujícím obrázku. Nejprve k napnuté hlavní šňůře přivážeme jedno pončo, a přes něj pak upevníme druhé. Většinou je potřeba několik kolíků navíc, aby všechno drželo na správném místě.

Tipy a triky pro pokročilé

V případě nedostatku stromů je potřeba postavit samonosnou konstrukci. Obrázek ukazuje dvě možnosti: s použitím jedné (vlevo) a dvou tyčí (vpravo). Varianta se dvěmi tyčemi je mnohem stabilnější a snáze se staví. V obou případech potřebujeme hlavní šňůru pořádně napnout, proto musíme použít opravdu dobré kolíky. Když je k dispozici jeden strom, použijeme ho a jen jeden konec přístřešku bude konstrukce z tyčí. To se někdy hodí i v lese, kde je stromů dost, můžeme si tak vybrat lepší místo na spaní.

Připevnění plachty k hlavní šňůře. Stavíme-li přístřešek z větší plachty, je lepší nejdřív upevnit středy stran plachty k hlavní šňůře, a teprve potom napnout rohy. To nám nejen usnadní stavbu, přístřešek bude navíc pevnější. K tomu se hodí uzel prusík, který navážeme okolo nosné šňůry. Volným koncem pomocné šňůrky potom přivážeme plachtu ke šňůře volnou smyčkou (obrázek). Než prusík utáhneme, můžeme ho libovolně posunovat, a umístit tak plachtu kam chceme. Po utažení výborně drží.

Přístřešek z ponča do špatného počasí musí být nízký, aby nám do něj ze stran nefoukalo. Následující triky ho pomohou udělat alespoň trochu pohodlnější. Přístřešek nemusí být na obou koncích stejně vysoký. Konec kde budeme mít nohy můžeme udělat nižší, rohy ponča se dají přikolíkovat až k zemi. Hodně místa může ubrat i prověšená plachta. Proto se jí snažíme co nejlépe napnout v co nejvíce bodech – jen rohy nestačí. Pokud pončo nemá i další poutka či očka ve středech stran, vyplatí se přidat si vlastní.

Další možnost, jak udělat přístřešek prostornější, je udělat z trojúhelníkového profilu střechy oblouk, alespoň tam, kde nějaké místo navíc nejvíc potřebujeme. K tomu použijeme buď ohebný prut, nebo prohnutou větev.

Další stěna z ponča je možnost jak vylepšit přístřešek z velké plachty, pokud máme s sebou navíc i pončo. Přidaná stěna výrazně zvětší plochu chráněnou před deštěm, zejména když fouká. Protože pončo nemá ten správný tvar, nebudeme ho napínat za jeho rohy, ale za středy stran. Tak dostaneme kosočtverec, který potřebujeme.

Mají splněno

Štěpán
Vávra