Společná výprava
18. 1. - 20. 1. 2008
Společná výprava Argonautů a Apollonu do Janova. Fotky převážně z fotografické hry.
Tato výprava se alespoň pro kapitanát nesla v duchu organizačnách šumů. Nakonec i se spožděním vyrazili jsme směr Jablonec nad Nisou, ze kterého se nám podařilo dostat i do cílového Janova. Tam na nás čekala krásná chalupa, kterou jsme měli pujčenou od asociace TOM. Vřele doporučujeme na výpravy. No a jelikož jsme přijeli pozdě, tak už ani moc času nebylo a šli jsme spát.
Na druhý den ráno vydal jsem se s Ginny na strastiplnou a velmi nebezpečnou výpravu do Liberce na nákup lístků zpět. Hodně z nás mohlo cestou zemřít, ale my jsme tu oběť podstoupili a hrdinně jsme lístky donesli do chalupy, aniž by jim cestou někdo zkřivil byť i jeden vlásek.
Mezitím se ostatní báli, že Abuki s Ginny odjeli nadobro do Mexika. Hráli jsme hry seznamovací, neboť společně za dva týdny pojedeme na dlouhou pouť. Provozovali jsme hrátky s upírem, hrátky se špejlí a hrátky s novinami a jiné veselosti. Dostatečně jsme se poznali, snad i pobavili a dopoledne uteklo jako voda. Po obědě jsme si dali dvacet, polední klid ale akční průzkumnící dlouho nevydrželi a hned chtěli prozkoumávat okolí chalupy. Jedna skupinka lyžmo a druhá pěšmo. Lyžáci jeli, pěšáci stavěli různé veselosti ze sněhu, na vernisáži představili třeba sněhovou žábu nebo sněhovou sochu Klona a Megí.
V podvečer se na stěně zjevili velké piškvorky a nejeden z Argonautů či Apollonů byl trápen v schopnosti spolupráce. Leč nápady dobré, byli silou shora mocnějšími umlčeny, jak to tak ostatně dějiny chtějí. Krmě večerní skvělá nás potom čekala po které jsme si pěkně nahlas zapěli. Pak někdo s nápadem přišel, že několik vejcí si po hlavě rozpatláme, ale by nebylo to tak snadné, tak pod čepice jsme si je nejdřív nastrkali. No a potom tam vtrhla banda nějakejch chuligánů v úchylnym oblečení... No ale měli skvělou zprávu a to sice, že Argo získalo dotace na zahraniční cesty a tak 3. února se na expedici odjíždí na Hawai!! Všichni byli zprávou nadšeni a začali se v rytmu tanců Hawaiských vrtěti a jinak skopčiti, až byli tak unavení, že na kutě se vydali.
V neděli se nic nedělá. Tak to není pravda. Šůrovali jsme jak diví, aby nám třeba ještě jednou někdy takovou chalupu pujčili. Dopoledne jsme ještě stihnuli v turistických dovednostech focení se vycvičit. Výsledky zde jsou k nahlédnutí. A jelikož nemálo času spolklo to a málo času zbývalo, po obědě jsme se na štreku naší zpět vydali.
Ale protože já, hlava s máslem na ní pomatlaná, jsem si zastávku spletl, do problémů jsme se dostali, leč briskním úsudkem, neochvějnou taktikou a skvělou koordinací našich myšlenek a pohybů, na nádraží autobusové v Liberci včas jsme se dostali a do Prahy tak zdárně dorazili.
Cvičte tance Hawaiské, neb za pouhých 14 dní, čekají nás na letišti Praha - Černý most!
