Vyzvědači

14. 10. - 16. 10. 2022

Vyšetřování znovu otevřeného případu sériových vražd T - Kladiva. Vrah, Tadeáš Hoško, byl díky našim skvělým detektivním schopnostem dopaden.

V pátek večer nás narychlo povolali na stanici a vysvětlili situaci. Přišel dopis napsaný červeným písmem. Tyto dopisy přestali chodit před šesti lety a souvisely s vraždami sériového vraha, který své oběti umlacoval kladivem. Přezdívalo se mu pan T. nebo kladivoun. Ráno moudřejší večera a tak jsme se na to šli vyspat. Jakmile jsme se ráno vzbudili zazvonil telefon. Objevila se mrtvola. Okamžitě jsme na místo poslali tým, zbytek luštil zašifrované dopisy. Když jsme zjistili jméno oběti, rozdělili jsme se na skupiny a vyrazili za známými oběti. Když jsme zjistili vše potřebné, vrátili jsme se na základnu. Tam jsme obdrželi telefonát od skupiny, která se jela podívat na místo činu, že našli spoustu důkazů. Mezi nimi byl i jízdní řád ze stanice Beroun - Eternitka. Samozřejmě jsme i tam poslali tým. Když se tam dostali, v nedalekém domě našli důkazy a zjistili, že to asi bude jeho doupě. Hned všechno nafotili a poslali mailem na základnu. Byli tam různé fotky a texty z knih zvýrazněny červenou barvou. Také tam byla adresa s nápisem: VEPŘ VE SKLEPĚ FINGEROVA 9. Zavolali jsme správci, jestli se tam můžeme podívat a souhlasil. Když jsme tam dorazili a převzali klíče, vydali jsme se do sklepa. Prošli jsme téměř všechny kóje, až jsme v jedné našli svázaného člověka. Odvedli jsme ho nahoru za správcem, který mu udělal čaj a půjčil oblečení. Pak jsme ho odvedli na stanici a zjistili, co se mu stalo a hlavně jak vypadá vrah. Mezitím jinou skupinu přepadli, ale podařilo se nám je vysvobodit včas. Dokonce zaslechli, že se má dnes stát další vražda. Věděli jsme jméno i podobu vraha, stačilo jen zjistit místo a čas. Prošli jsme ještě jednou záznamy z vražd a zjistili, že mají něco společného - Kavárna Mlýnská na Kampě. Nevěděli jsme čas, proto jsme se tam rychle vydali. Potřebovali jsme volavku a přihlásil se Ota. Dovnitř s ním šli další tři lidi. Uviděli ho tam a tak se s ním Ota dal do řeči. Zbytek čekal rozprostřený venku. Po chvíli čekání vyšli ven a my ostatní jsme je sledovali. Když se ho pokusil zabít, zasáhli jsme, chytili ho a odvedli na stanici k výslechu. Pokládali jsme mu otázky a když se nám zdálo, že z jeho výpovědi vytáhneme přiznání, skončili jsme. Odvezli ho do vězení a my si šli udělat večeři. Ráno jsme se nasnídali a čekala nás brigáda. Uklidili jsme klubovnu a loděnici. Když bylo všechno hotové, jeli jsme domů.