Junák za druhé světové války

Zapsal Štěpán

Junák je české sdružení skautských oddílů jehož počátky byly založeny v roce 1912 A.B. Svojsíkem [viz. Přebralovy Dějiny Argonautů]. Během první republiky proběhl největší rozmach Junáka., ale 16. března 1939 byla Československá republika okupována německými vojsky a vznikl Protektorát Čech a Moravy. Prvního září vypukla druhá světová válka a právě toto období si podrobněji rozebereme.

V té době byl vůdcem Junáku Bohuslav Řehák, avšak byl na začátku války zatčen a do popředí se dostal Rudolf Plajner, který spolupracoval s místním odbojem Obranou Národa (ON) (složenou z důstojníků bývalé československé armády, kteří měli rádiové spojení do Londýna, zabývali se zpravodajskou a diverzní činností) a s Aloisem Eliášem (tehdejší předseda protektorátní vlády), který se také snažil napomáhat českému odboji.

V létě roku 1940 byly rozpuštěny skautské tábory gestapem. Mnohdy to dopadalo dokonce, tak že byl zabaven skautům veškerý majetek v táboře a děti se vracely domů pouze v trenýrkách. Jelikož se však Junák zdál Nacistům nebezpečný, byl 28. října 1940 zrušen a Plajner byl zatčen za spolupráci s odbojem. Namísto toho na popud Reinharda Heydricha vzniká organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, která je téměř totožná s programem Hitlerjungend (s přísnou tělesnou a mentální výchovou k nacismu). Avšak Junák nemizí úplně, ale po jednotlivých oddílech se schovává v organizacích jako Červený kříž, Klub českých turistů, Sokol nebo v hasičských dobrovolných sborech. Samozřejmě už mohou nosit jenom jednoduché, nebo žádné kroje a tradice se ztrácí. Program se také změnil a namísto volnějších vycházek do přírody to přešlo na delší pochody trénovaní s mapou a buzolou, celé se to posunulo blíže k vojenskému výcviku (možná, že toto nám v malé podobě přetrvává až dodnes).

Některým skautům se však nechtělo pouze někde schovávat a radši vzali věc do svých rukou. Po celé české republice se začali tvořit malé, či větší odbojové skupiny jako LEGIO ANGELIKA, Modrý kruh a Zpravodajská brigáda jejichž jádro tvořili právě skauti a bývalí vojáci.

Mezi jiné skautské odbojáře patřil například parašutista Bedřich Opálka, který se podílel na atentátu na Reinharda Heydricha.

Mezi jednu z nejznámějších odbojových skupin patřil Odboj slezských skautů (OS). Tato skupina začala fungovat už v roce 1938. Prováděla převážně sabotážní akce a její skrýš se nacházela na úpatí Lysé hory, kde dnes stojí památník skautskému odboji. Brzo se však o ně začalo zajímat gestapo, které je nakonec chytlo těsně před tím, než se stihli přesunou kompletně do své skrýše. Tehdy na Velikonoce 1939 padlo 18 skautů a tím skončil slezský odboj.

Jinou zajímavou skupinou byl Zbojník, který vznikl okamžitě po zrušení Junáka v Praze . Jádro Zbojníků tvořilo 13 chlapců z 5. vodního oddílu, kteří neměli ani vojenský výcvik. Proto přemluvili bývalého četaře Jana Laštovku, aby se stal jejich výcvikovým instruktorem. Přes něho získali i spojení na ON, takže mohli začít plnit úkoly, které jim zadali přímo z Londýnu. Jejich činnost byla zpravodajská a sabotážní. Postupně se začala skupina rozšiřovat a její teritorium se z Prahy rozšířilo téměř na celý Středočeský kraj. Podávali zprávy do Londýnu o shromažďování vojáků, o továrnách, kde se vyrábí válečné stroje… Na začátku roku 1943 se Zbojníci spojili s několika dalšími skupinami a přejmenovali se na Zpravodajskou brigádu (ZB).

Ta pokračovala v plnění úkolů pro Londýn, ale pomalu začali pracovat na ozbrojené revoluci. Na to však nejdřív museli sehnat zbraně, kterých měli málo. Proto kontaktovali Londýn. Měli jim spadnout z letadel tři zásilky zbraní. Hesla k těmto předáním byla např.: „Bety se strojí. Bety jde domů. Bety jde spát:“. Ačkoli hesla v radiu zazněla ani k jednomu z předání nedošlo.V té době bylo už v ZB přes 700 členů. Když tedy 1. května došlo k povstání vyzbrojili se vším co měli a vylupovali německé kasárny, kde získali další výzbroj. Až do devátého května, kdy došlo ke kapitulaci Německa, docházelo v Praze k přestřelkám. Za celou dobu zahynulo pouze 10 členů ZB.

Po druhé světové válce si mohl konečně Junák zase vydechnout, ale na jak dlouho?

V průběhu mnoha let komunismu, kdy byl Junák znovu stíhán, se z původního 2. oddílu a 5. vodního oddílu vytvořilo sdružení Psohlavci, kde právě náš oddíl může hledat kořeny.